Masarykova základní škola a mateřská škola Semčice
   

Vnitřní klasifikační řád Masarykovy základní školy a mateřské školy Semčice

 

Klasifikační řád školy vychází z následujících zákonů, vyhlášek a pokynů MŠMT:




  • Zákon č.561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)
  • Vyhláška MŠMT č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění vyhlášky č. 454/2006 Sb.
  • Vyhláška MŠMT č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných
  • Metodický pokyn MŠMT k jednotnému postupu při uvolňování a omlouvání žáků z vyučování, prevenci a postihu záškoláctví č. j. 10 194/2002-14, Věstník MŠMT sešit 3/2002

    a dalších platných předpisů


§1 Úvodní ustanovení

  1. Hodnocení a klasifikace žáka je nedílnou součástí práce školy. Pravidla hodnocení a klasifikace se řídí výše uvedenými předpisy.
  2. Při hodnocení, průběžné i celkové klasifikaci, učitel uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi.
  3. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici.
  4. Klasifikační období je první nebo druhé pololetí školního roku.

§2 Klasifikace prospěchu žáka v jednotlivých předmětech

  1. Prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech je klasifikován těmito stupni: 1   výborný
    2   chvalitebný
    3   dobrý
    4   dostatečný
    5   nedostatečný
  2. Klasifikační stupeň se při hodnocení chování, povinných i nepovinných předmětů na 1 .stupni ZŠ vyjadřuje číslicí, na druhém stupni slovy.
  3. Při hodnocení žáka může být použito širší slovní hodnocení. O tomto rozhodne ředitel školy, po podání návrhu učitelem a se souhlasem zástupců žáka.
  4. Metody získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci:
    • soustavným diagnostickým pozorováním žáka
    • soustavným sledováním výkonu žáka a jeho připravenosti na vyučování
    • různými druhy zkoušek ( písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové )
    • analýzou výsledků činnosti žáka
    • konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby i pracovníky PPP, SPC a zdravotních služeb, zejména u žáků s diagnostickými obtížemi
    • rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka
  5. Pravidla klasifikace:
    • Učitel musí mít dostatek podkladů pro hodnocení a klasifikaci žáka
    • Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace a poukazuje na klady a zápory hodnocených projevů a výkonů, při ústním zkoušení oznámí učitel žákovi výsledek okamžitě.
    • Kontrolní písemné práce rozvrhne učitel rovnoměrně na celý rok, třídní učitel koordinuje psaní písemných prací ve své třídě tak, aby se nehromadily na jeden den.
    • Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci, známky podstatné pro určení stupně prospěchu v daném předmětu zapisuje do žákovské knížky.
    • Při dlouhodobé nemoci předá vyučující podklady pro klasifikaci zastupujícímu učiteli a naopak.
    • Při ukončení pracovního poměru během školního roku je učitel povinen předat záznamy o klasifikaci řediteli školy.
  6. Klasifikace žáka
    1. žáci se klasifikují ve všech vyučovacích předmětech uvedených v učebním plánu příslušného ročníku
    2. klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušný předmět
    3. při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období; stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za dané období
    4. při určování stupně klasifikace posuzuje učitel výsledky práce objektivně, nesmí podléhat žádnému vlivu subjektivnímu ani vnějšímu
    5. případy zaostávání žáků v učení se projednává na pedagogických radách
    6. na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel školy, zapíší učitelé příslušných předmětů výsledky celkové klasifikace do katalogových listů a ve druhém pololetí připraví návrhy na případné opravné zkoušky a klasifikaci v náhradním termínu.
  7. Pro účely klasifikace jsou předměty rozděleny do tří skupin:
    • předměty s převahou teoretického zaměření
    • předměty s převahou výchovného zaměření
    • předměty s převahou praktického zaměření
  8. Klasifikace žáka v předmětech s převahou teoretického zaměření.
    Do této skupiny jsou zařazeny jazyky, společenskovědní a přírodovědné předměty. Při klasifikaci výsledků v těchto předmětech vychází učitel z požadavků učebních osnov a příslušných vzdělávacích programů. Při klasifikaci sleduje zejména:
    • ucelenost, přesnost, trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů
    • kvalitu a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti
    • schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí
    • kvalitu myšlení, především logiku, samostatnost a tvořivost
    • přesnost, výstižnost a odbornou i jazykovou správnost ústního a písemného projevu
    • kvalitu výsledků činností
    • osvojení účinných metod samostatného studia
    Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:
    Stupeň 1 ( výborný )
    Žák ovládá požadované poznatky, pojmy, fakta, definice, zákonitosti uceleně a plně chápe vztahy mezi nimi. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických i praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů i zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něj projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní projev i písemný projev je správný, přesný, výstižný. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní. Je schopen samostatně studovat vhodné texty.
    Stupeň 2 ( chvalitebný )
    Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez větších nedostatků. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.
    Stupeň 3 ( dobrý )
    Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele opravit. V uplatňování osvojených poznatků při řešení úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů podle podnětů učitele. Jeho myšlení je v podstatě správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činností se vyskytují častější nedostatky. Samostatně studuje jen podle návodu učitele.
    Stupeň 4 ( dostatečný )
    Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí závažné mezery. Při uplatňování osvojených poznatků při řešení úkolů se dopouští závažných chyb. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Závažné chyby dovede pod vedením učitele opravit. V kvalitě výsledků jeho činností a grafickém projevů se projevují nedostatky. Při samostatném studiu má veliké těžkosti.
    Stupeň 5 ( nedostatečný )
    Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností se při řešení teoretických i praktických úkolů vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činností má závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele.
  9. Klasifikace žáka v předmětech s převahou výchovného zaměření.
    Do této skupiny jsou zařazeny hudební výchova, výtvarná výchova, tělesná výchova, občanská a rodinná výchova. Při klasifikaci v těchto předmětech vychází vyučující z požadavků osnov příslušného vzdělávacího programu a ve shodě s obsahem předmětu sleduje zejména:
    • stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu
    • osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivé aplikace
    • poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti
    • kvalita projevu
    • vztah žáka k činnostem a zájem o ně
    • estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetické činnosti
    • zdravotní stav žáka, všeobecnou tělesnou zdatnost, výkonnost, péči o vlastní zdraví
    • aktivitu v diskuzích a činnostech, přiměřený všeobecný přehled o dění

    Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:
    Stupeň 1 ( výborný )
    Žák je v činnostech aktivní, převážně samostatný, využívá své osobní předpoklady, které úspěšně rozvíjí. Jeho projev je esteticky působivý, originální a má jen menší nedostatky. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky. Má zájem o umění, estetiku, tělesnou zdatnost.
    Stupeň 2 ( chvalitebný )
    Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je méně působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá aktivní zájem o umění, estetiku, tělesnou zdatnost.
    Stupeň 3 ( dobrý )
    Žák je v činnostech málo aktivní i tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projevu jsou dobré. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen s velkou pomocí učitele. Projevuje malý zájem a snahu..
    Stupeň 4 ( dostatečný ) Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je málo uspokojivý. Jeho projev je většinou chybný a má malou estetickou hodnotu. Jeho zájem o práci je malý.
    Stupeň 5 ( nedostatečný ) Žák je pasivní , neprojevuje zájem o práci, neplní učební osnovy daného předmětu.
  10. Klasifikace žáka v předmětech s praktického zaměření. Do této skupiny jsou zařazeny praktické činnosti a ze skupiny volitelných předmětů technické činnosti, domácnost, semináře a praktika. Při klasifikaci v těchto předmětech vychází učitel z osnov příslušného vzdělávacího programu. Při klasifikaci sleduje zejména:
    • vztah k práci a k praktickým činnostem
    • osvojení praktických dovedností, návyků, zvládnutí účelných způsobů práce
    • kvalitu vědomostí
    • využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech
    • aktivitu, samostatnost, tvořivost, iniciativu v praktických činnostech
    • kvalitu výsledků činnosti
    • organizaci vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku a čistoty
    • dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péči o životní prostředí
    • hospodárné využívání surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v práci
    • obsluhu a údržbu laboratorních zařízení a pomůcek, nástrojů, nářadí, měřidel

    Stupeň 1 ( výborný )
    Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu, k praktickým činnostem. Samostatně využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce a ve výsledcích se nevyskytují podstatné chyby. Účelně organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Aktivně překonává vyskytující se překážky.
    Stupeň 2 ( chvalitebný )
    Žák projevuje kladný vztah k práci, k prac. kolektivu a k prakt. činnostem. S pomocí učitele uplatňuje získané teoretické vědomosti při praktické činnosti. Dopouští se chyb a potřebuje občasnou pomoc učitele. Vlastní práci organizuje méně účelně, pracoviště udržuje v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Při obsluze a údržbě pomůcek ho musí učitel často podněcovat. Překážky v práci překonává s pomocí.
    Stupeň 3 ( dobrý )
    Žák pracuje s malým zájmem o práci a prac. činnosti. Získané teoretické poznatky při prakt. činnosti umí využít jen za pomocí učitele. V prakt. činnostech se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce soustavně potřebuje pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažnější nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti. V obsluze pomůcek se dopouští nedostatků. Překážky v práci překonává pouze s pomocí učitele.
    Stupeň 4 ( dostatečný )
    Žák projevuje minimální zájem o práci a prac. činnosti. V prakt. činnostech má podstatné nedostatky. Výsledky práce jsou neúplné, nepřesné. Méně dbá o předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, málo dbá o pořádek na pracovišti. V obsluze a údržbě pomůcek má vážné nedostatky.
    Stupeň 5 ( nedostatečný )
    Žák je pasivní, neprojevuje zájem o práci v daném předmětu, neplní učební osnovy daného předmětu. Nedostatky a překážky v práci nepřekoná ani s pomocí učitele.

§3 Klasifikace žáků se specifickými vývojovými poruchami učení

  1. U žáků s vývojovou poruchou klade učitel důraz na ten druh projevu žáka ( písemný nebo ústní ), ve kterém má žák předpoklady podat lepší výkon. Při klasifikaci nevychází učitel z počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl. Žák s vývojovou poruchou není osvobozen od písemných prací. Rodiče žáka s vývojovou poruchou, diagnostikovanou odborným pracovištěm, mohou požádat o slovní hodnocení.
    Žáci, jejichž rodiče nepožádali o slovní hodnocení, se klasifikují podle běžné klasifikační stupnice s přihlédnutím ke stupni vývojové poruchy. Vyučující při klasifikaci těchto žáků postupují individuálně s využitím všech dostupných informací, zejména informací z odborných vyšetření s tím, že se specifická porucha vezme v úvahu.
  2. Při slovním hodnocení se uvádí zejména:
    1. ovládnutí učiva předepsaného osnovami:
      • ovládá bezpečně  ovládá  v podstatě
      • ovládá
      • ovládá se značnými mezerami
      • neovládá
    2. úroveň myšlení:
      • pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti
      • uvažuje celkem samostatně
      • menší samostatnost v myšlení
      • nesamostatné myšlení
      • odpovídá nesprávně i na návodné otázky
    3. úroveň vyjadřování:
      • výstižné, poměrně přesné
      • celkem výstižné
      • ne dost přesné
      • vyjadřuje se s obtížemi
      • nesprávné i na návodné otázky
    4. úroveň aplikace vědomostí:
      • spolehlivě, uvědoměle užívá vědomostí a dovedností,
      • pracuje samostatně, přesně a s jistotou
      • dovede používat vědomostí a dovedností, dopouští se jen menších chyb
      • s pomocí učitele řeší úkoly, překonává potíže a odstraňuje chyby, jichž se dopouští
      • dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává
      • praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí učitele
    5. píle a zájem o učení:
      • aktivní, učí se svědomitě a se zájmem
      • učí se svědomitě
      • k učení a práci potřebuje větší podněty
      • malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty
      • pomoc a pobízení k učení jsou neúčinné
  3. Smyslem slovního hodnocení je objektivně posoudit jednotlivé složky školního výkonu dítěte.
  4. Kopie vysvědčení se slovním hodnocením se zakládá trvale do katalogového listu žáka.
§4 Klasifikace chování žáka
  1. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování běžných pravidel chování včetně dodržování školního řádu v průběhu klasifikačního období.
  2. Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka, diagnostikované specifické vývojové poruše chování.
  3. K výchovným opatřením k posílení kázně uděleným v průběhu klasifikačního období se přihlíží tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná, to znamená, že i po jejich udělení se žák i nadále dopouští přestupků proti pravidlům běžného chování nebo řádu školy.
  4. Chování žáka je klasifikováno těmito stupni:
      1 velmi dobré
      2 uspokojivé
      3 neuspokojivé
  5. Klasifikaci chování navrhuje třídní učitel po projednání s ostatními učiteli na pedagogické radě.
  6. Za chování žáka mimo školu odpovídají v plné míře rodiče ( zákonní zástupci ). K hodnocení chování sníženým stupněm nebo k udělení opatření k posílení kázně za přestupky mimo školu se přistoupí pouze v případech akcí pořádaných školou, ve spolupráci se školou nebo akcí, jichž se žáci účastní v době vyučování.
  7. Chování žáka se posuzuje podle kritérií:
    Stupeň 1 ( velmi dobré )
    Žák dodržuje pravidla chování a ustanovení řádu školy. Má kladný vztah ke spolužákům a ostatním žákům školy. Přispívá k utváření pracovních podmínek pro vyučování. Jen ojediněle se dopouští méně závažných přestupků.
    Stupeň 2 ( uspokojivé )
    Chování žáka není zcela v souladu s pravidly běžného chování a řádu školy. Během klasifikačního období se žák dopustí závažného přestupku nebo opakovaně přestupků méně závažných a po udělení opatření k posílení kázně se jeho chování výrazně nezlepšilo. Chování žáka narušuje kolektiv třídy a zhoršuje podmínky pro práci spolužáků a učitele.Žák je méně přístupný výchovnému působení a své chyby se nesnaží vždy napravit. Tento klasifikační stupeň se udělí i žákovi, který má v klasifikačním období více jak 2 hodiny neomluvené absence.
    Stupeň 3 ( neuspokojivé )
    Žák se dopouští velmi závažného přestupku proti pravidlům chování nebo řádu školy, případně trestného činu nebo se přes udělená výchovná opatření k posílení kázně soustavně dopouští závažných přestupků. Svým chováním závažným způsobem narušuje činnost kolektivu, dopouští se přestupků v mravném chování a ohrožuje výchovu ostatních žáků. Záměrně narušuje práci učitele. Tento klasifikační stupeň se udělí i žákovi, který má více jak 6 hodin neomluvené absence v klasifikačním období.
  8. O navržení sníženého stupně z chování třídní učitel informuje rodiče nebo zákonného zástupce žáka.
  9. Důvody udělení sníženého stupně z chování zaznamená třídní učitel do katalogového listu žáka.
§5 Výchovná opatření

Výchovná opatření jsou:
  • pochvaly a jiná ocenění
  • opatření k posílení kázně
  1. Pochvala:
    • třídní učitel, ředitel školy, zástupce obce nebo krajského úřadu může žákovi po projednání na pedagogické radě udělit za mimořádný projev humánnosti, občanské a školní iniciativy, za záslužný či statečný čin, za dlouhodobou úspěšnou práci pochvalu nebo jiné ocenění
    • žáku školy může být po projednání na pedagogické radě udělena pochvala: třídního učitele ředitele školy
    • pochvala může být doplněna knižní odměnou nebo věcným darem
    • pochvala třídního učitele se uděluje zpravidla za iniciativu žáka v rámci třídy
    • pochvala ředitele školy se uděluje za iniciativu žáka v rámci školy
    • pochvaly se zaznamenávají na vysvědčení a do katalogových listů
  2. Opatření k posílení kázně:
    • Podle závažnosti provinění ( porušení řádu školy) může třídní učitel žákovi udělit napomenutí nebo důtku.
    • Ředitel školy může žákovi udělit po projednání na pedagogické radě důtku.
    • Pravidla pro udělování opatření k posílení kázně:
      • každý zjištěný přestupek proti řádu školy je třeba řádně prošetřit
      • dopustí-li se žák téhož nebo jiného přestupku po uděleném opatření, udělí se mu opatření vyššího stupně
      • pokud se žák i po vyčerpání všech tří stupňů opatření i nadále dopouští i méně závažných přestupků a jeho chování se nelepší nebo se dopustí závažného přestupku, přistoupí se na konci klasifikačního období, podle závažnosti přestupků, ke klasifikaci sníženým stupněm z chování
      • všechna opatření musí být prokazatelným způsobem oznámena rodičům a zapsána do katalogových listů
      • ve zdůvodnění udělovaného opatření a v jeho oznámení rodičům se uvede konkrétně, čeho se žák dopustil; nejsou možné obecné formulace.
    • Napomenutí uděluje třídní učitel za méně závažný přestupek proti řádu školy, bez zbytečných odkladů.
    • Důtka třídního učitele se uděluje za opakované porušování řádu školy nebo jeho závažné porušení. Důvody tohoto opatření po řádném objektivním prošetření přestupku a zralém uvážení oznámí třídní učitel prokazatelným způsobem rodičům žáka. Důtku učitel udělí se zdůvodněním před kolektivem třídy.
    • Důtka ředitele školy se uděluje za jednorázové hrubé porušení školního řádu, zejména došlo-li :
      • ke zranění jiné osoby
      • k poškození zařízení nebo majetku školy nebo jiného žáka; v takovém případě bude požadována náhrada škody
      • ke krádeži ve škole
      • k neomluvené absenci v rozsahu 1 – 2 hodiny
      • k šikanování ( i při pasivní spoluúčasti )
      • k opakovaným méně závažným přestupkům, kterých se žák dopouští po udělení důtky třídního učitele Ředitel školy oznámí důvody udělení důtky prokazatelným způsobem rodičům žáka.

    § 6 Hodnocení celkového prospěchu žáka
    1. Celkový prospěch žáka je hodnocen v prvním až devátém ročníku školy těmito stupni:
      • prospěl s vyznamenáním
      • prospěl
      • neprospěl
    2. Žák je hodnocen stupněm
      • „prospěl s vyznamenáním“, není-li v žádném povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm horším než „ chvalitebný“, průměr z povinných předmětů není horší než 1,5 a jeho chování je velmi dobré
      • „prospěl“, není-li v žádném povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm „ nedostatečný“
      • „neprospěl“, je-li v některém povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm „ nedotatečny“
    3. Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se hodnotí těmito stupni:
      • pracoval úspěšně
      • pracoval

    §7 Postup žáka do vyššího ročníku

    Do vyššího ročníku postupuje žák, který při celkové klasifikaci na konci druhého pololetí nebo po opravných zkouškách dosáhl stupně alespoň „prospěl“.

    §8 Neklasifikování žáka a komisionální přezkoušení

    1. Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny klasifikovat na konci prvního pololetí, určí ředitel pro jeho klasifikaci náhradní termín, a to tak, aby klasifikace mohla být provedena nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné klasifikovat ani v náhradním termínu, žák se v prvním pololetí neklasifikuje.
    2. Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny klasifikovat na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho klasifikaci náhradní termín a to tak, aby bylo možné klasifikaci provést nejpozději do 15. října. Do té doby žák navštěvuje podmínečně vyšší ročník. Žák, který nemohl být ze závažných objektivních, zejména zdravotních důvodů klasifikován ani v náhradním termínu, opakuje ročník.
    3. Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o klasifikaci j jednotlivých předmětech na konci prvního nebo druhého pololetí, může do tří dnů od data vydání vysvědčení požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení.
    4. Komisi pro přezkoušení jmenuje ředitel školy. Tato je tříčlenná. Předsedou je ředitel, dalším členem je vyučující učitel a třetím je učitel s aprobací stejnou nebo příbuznou. O komisionální zkoušce se pořizuje protokol.
    5. O termínu přezkoušení rozhodne ředitel školy.
    6. Žákovi druhého stupně ZŠ , který je na konci druhého pololetí klasifikován nejvýše ve dvou předmětech stupněm „ nedostatečny“, ředitel umožní vykonat opravné zkoušky.
    7. Žák koná opravné zkoušky nejpozději v posledním týdnu prázdnin. Termín stanoví ředitel školy. V jednom dnu může žák skládat nejvýše jednu opravnou zkoušku.
    8. Nedostaví-li se žák k opravné zkoušce bez omluvy, klasifikuje se v předmětu, z něhož měl vykonat opravnou zkoušku stupněm „nedostatečný“.
    9. Opravné zkoušky jsou komisionální.

    §9 Informování rodičů

    Rodiče nebo zákonní zástupci žáka jsou informování o prospěchu a chování:

    • třídním učitelem a vyučujícími učiteli prostřednictvím žákovské knížky
    • třídním učitelem a ostatními vyučujícími učiteli při třídních schůzkách a konzultacích
    • třídním učitelem prokazatelným způsobem při mimořádném zhoršení prospěchu
    • třídním učitelem v případech udělení opatření k posílení kázně Pozvání rodičů do školy je prováděno prokazatelným způsobem. V odůvodněných případech je z jednání s rodiči pořízen zápis.
§10 Vysvědčení
  1. Na konci každého pololetí se vydá žákovi vysvědčení. Na konci prvního na určenou dobu, na konci druhého trvale.
  2. Požádají-li rodiče na konci klasifikačního období o uvolnění žáka z vyučování, sdělí škole písemně, kdo převezme žákovi vysvědčení.
  3. Pokud žák není v daném pololetí klasifikován, obdrží výpis z třídního výkazu a vysvědčení obdrží až ve stanoveném termínu, na který byla klasifikace odložena, a s jeho datem.
  4. Pokud žák druhého stupně neprospěl ve druhém pololetí a byla mu povolena opravná zkouška, obdrží výpis z třídního výkazu; vysvědčení dostane až po vykonání opravné zkoušky a s datem jejího vykonání.
  5. Pokud žák nebyl na konci druhého pololetí klasifikován z některého předmětu a byla mu odložena klasifikace, obdrží výpis z třídního výkazu a vysvědčení obdrží až po provedení klasifikace s datem, ve kterém byla klasifikace provedena.
  6. Vysvědčení vyplní třídní učitel na předepsaném tiskopise podle platných pokynů MŠMT pro vyplňování vysvědčení.
§11 Komisionální zkoušky

Pokud absence žáka z vyučovacího procesu dosáhne více než 50% a nelze jej klasifikovat, rozhodne vyučující o konání rozdílových zkoušek.
Termín a požadavky zkoušky určí vyučující a prokazatelným způsobem s tímto seznámí žáka i rodiče.
Zkoušky jsou komisionální a skládají se z ústní a písemné části.

Přílohy:
č.1    Klasifikace na základě bodového ohodnocení
č.2    Alternativní bodové hodnocení

Vnitřní klasifikační řád Masarykovy základní školy a mateřské školy Semčice byl projednán a schválen pedagogickou radou dne 14.11. 2007.

Mgr. Jana Kočová
ředitelka školy

Příloha č.1

Je-li žákův výkon ohodnocen rovnocennými body, je možné použít pro klasifikaci následující tabulku.

        8 bodů   15 bodů
100% - 91% 1   8 1   15 14 1
90% - 71% 2 7 6 2   13 11 2
70% -  41% 3 5 4 3   10 7 3
40% - 21% 4 3 2 4   6 4 4
20% -  0% 5 1 0 5   3 0 5


atd.

 

 

Příloha č.2

ALTERNATIVNÍ BODOVÉ HODNOCENÍ

Všechny činnosti a dovednosti jsou hodnoceny body, ty se po určité době sečtou a jsou podle maximálního možného počtu získaných bodů převedeny na procenta.
Do tohoto bodového hodnocení patří:

  • desetiminutovky
  • kontrolní práce
  • zkoušení ústní
  • laboratorní práce
  • hodnocení sešitu
  • pomocné body ( aktivita, donesené materiály, práce v hodině…)
Procentuální hodnocení:

100-90%

výborný

89-75%

chvalitebný

74-50%

dobrý

 49-25%

dostatečný

24-0%

nedostatečný

Zápis bodového hodnocení: 8 ( 12 ) bodů tj. 8 získaných z maximálního počtu 12 bodů